Tati, nejdeš mi otevřít !
Dorazili jsme do tvého rodného města a za chvíli našli fakt hezké místo. "Tady," měl jsem pocit, že se mnou konečně mluvíš, ale asi se mi to jen zdálo.
Zastavuji auto u silnice a jdeme se podívat na rozlehlou pláň, kterou zdobí pár stromů a překvapivě krásný výhled na poměrně nevábné město.
"Je tu krásně !" povídám a potichu otevírám kufr u auta. Beru s sebou na naši procházku klíč na kola. Je dost veliký a těžký na naši nadcházející rozmluvu. Mělo by to jako pádný argument stačit, co říkáš ? Nic. Klečím nad tebou někde uprostřed té pláně a klíč zvedám vysoko nad hlavu. Padne první rána a nic. Druhá, třetí rána. Nic. Je to k vzteku.
"Tati, nejdeš mi otevřít, co s tím ?" povídám ti. Jsi schovanej v malé černé dóze z plastu. Urna tomu říkají, vždyť víš. Strašně to pruží. Klíč se pořád děsně odráží, takže to spíš vypadá, že páchám sebevraždu. Urna rozšroubovat nejde a jinak jednoduše otevřít také ne. Bežně se to zřejmě moc nedělá. Asi jsem měl někde nahlásit, že tě budu chtít osvobodit. Mlátím do toho jako hluchý do vrat a nic. Tedy pod okem a na čele mám tmavěfialové modřiny a skoro zlomenou jednu ruku. Pruží to. Vidím tě před očima, jak se mi upřímně směješ, až ti tečou slzy. Jo, uznávám, i jako méně živý máš smysl pro srandu.
Slyším auto. Něco jede nedaleko kolem. Policie ! Házím šipku do trávy, abych skryl svou ilegální činnost. Proletěl jsem hlavou ostružinami, klíčem jsem si vletu pochroumal koleno a ... A ta černá válcovitá věc mě nakopala do rozkroku. Tati ! Já tě slyšel ! Nesměj se mi. Škoda, že jsem si nevzal s sebou foťák. Tenhle obrázek by se v rodinném albu vyjímal s popiskem "poslední sbohem“ jen by nebylo jisté, kdo komu to poslední sbohem dává. Ty jsi sice téměř instatní, ale já teď vypadám jak zombie…
Musel jsem sebrat všechny síly a praštit do urny ještě jednou. Pukla jak kokos. Víčko se odlomilo a já se ti, táto, ocitl tváří v .... v tvář asi ne… v něco. Nejsem si úplně jistý, co dávají navrch. Doteď jsem si myslel, že v urně je popel - spíš jako prach. Omyl. Táto můj, udělali z tebe jemný štěrk. Sypu tě na pláň a je mi zvláštně smutno. Tak tohle byl náš poslední společný výlet. Možná to vypadá jako neúcta, ale tohle bylo tvoje poslední přání.
Rád jsem ti ho splnil. Moc rád. S úctou Tvůj syn.
René Melichar
Hořím aneb není výbuch jako výbuch
Bliká. Oranžově. V autě to prý znamená varování. Červená by byl průšvih hraničící s kalamitou, ale oranžová dává šanci napravit nepravost.
René Melichar
Není ticho jako ticho aneb máme večer...
Je 20:00. Máme večer. Dalo by se říct, že rodinnou pohodu. Naše dvaadvacetiletá dcera už hodinu a půl ve svém pokoji telefonuje snad všem svým kamarádkám a v pauzách na nádechy i svému chlapci.
René Melichar
Není romantika jako romantika...
„Brýýý deeen!“ hlasitě zdravím na celé kolo všechny přítomné. Všech třináct postav, které okupují sterilně vybílenou místnost a kteří na první pohled přišli dávno před námi, se na nás nově příchozí škaredě podívalo. A mlčelo.
René Melichar
Setmělo se aneb nejsem úplný kničema
Stal jsem se hodinovým manželem. Tahle věta jistě vyvolá v lidech, se kterými bydlím, široký úsměv na rtech i fibrilaci síní způsobenou děsivou hrůzou najednou.
René Melichar
Není zpráva jako zpráva aneb jak jsem napsal ceduli
Jako autor a úspěšný obhájce své analyticko-komparativní studie o současném zpravodajství u nás, tedy své diplomové práce, si troufám říct, že o zprávách jako takových vím docela hodně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
Čínský prezident přiletěl na návštěvu Francie. „Vítali“ ho naštvaní Tibeťané
Do Paříže přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching, který v pondělí zahájí dvoudenní státní návštěvu...
Al-Džazíra končí v Izraeli, rozhodla vláda. Televize se chce bránit
Izraelská vláda v neděli jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 29
- Celková karma 13,43
- Průměrná čtenost 13672x
Autor 6 knih "K ČEMU ŽENY MAJÍ MUŽE" a "KDYŽ ŽENA MUŽE KÁRÁ" a "PROČ MAJÍ ŽENY VŽDYCKY PRAVDU" , "BLB NA VÝLETĚ" a "BLB NA ZAHRÁDCE" a "ZÁKONÍK MÉ ŽENY", které vznikly z mého blogu, který najdete také na
https://renemelichar.blog.sme.sk/