Tati, nejdeš mi otevřít !

3. 08. 2010 9:00:00
Bude to už něco přes rok, jestli si na náš společný výlet dobře vzpomínám. Bylo teplo, na obloze nebyl jediný mrak. "Chtěl bych do svého rodného města," znělo tvoje přání. Není, co bych ti nesplnil. Tak jsme přes půl republiky vyrazili. Nevím, jestli si na to vzpomínáš, ale moc si toho ten den nenamluvil. Štvalo mě to, protože já měl povídací náladu. Ani slovo z tebe tenkrát nevypadlo ! Zato já mlel pantem celou cestu, dokonce jsem se smál vlastním vtipům. Ty nic. Takovou dálku a takovou dobu jsme jeli a já žvanil jak o život.

Dorazili jsme do tvého rodného města a za chvíli našli fakt hezké místo. "Tady," měl jsem pocit, že se mnou konečně mluvíš, ale asi se mi to jen zdálo.

Zastavuji auto u silnice a jdeme se podívat na rozlehlou pláň, kterou zdobí pár stromů a překvapivě krásný výhled na poměrně nevábné město.

"Je tu krásně !" povídám a potichu otevírám kufr u auta. Beru s sebou na naši procházku klíč na kola. Je dost veliký a těžký na naši nadcházející rozmluvu. Mělo by to jako pádný argument stačit, co říkáš ? Nic. Klečím nad tebou někde uprostřed té pláně a klíč zvedám vysoko nad hlavu. Padne první rána a nic. Druhá, třetí rána. Nic. Je to k vzteku.

"Tati, nejdeš mi otevřít, co s tím ?" povídám ti. Jsi schovanej v malé černé dóze z plastu. Urna tomu říkají, vždyť víš. Strašně to pruží. Klíč se pořád děsně odráží, takže to spíš vypadá, že páchám sebevraždu. Urna rozšroubovat nejde a jinak jednoduše otevřít také ne. Bežně se to zřejmě moc nedělá. Asi jsem měl někde nahlásit, že tě budu chtít osvobodit. Mlátím do toho jako hluchý do vrat a nic. Tedy pod okem a na čele mám tmavěfialové modřiny a skoro zlomenou jednu ruku. Pruží to. Vidím tě před očima, jak se mi upřímně směješ, až ti tečou slzy. Jo, uznávám, i jako méně živý máš smysl pro srandu.

Slyším auto. Něco jede nedaleko kolem. Policie ! Házím šipku do trávy, abych skryl svou ilegální činnost. Proletěl jsem hlavou ostružinami, klíčem jsem si vletu pochroumal koleno a ... A ta černá válcovitá věc mě nakopala do rozkroku. Tati ! Já tě slyšel ! Nesměj se mi. Škoda, že jsem si nevzal s sebou foťák. Tenhle obrázek by se v rodinném albu vyjímal s popiskem "poslední sbohem“ jen by nebylo jisté, kdo komu to poslední sbohem dává. Ty jsi sice téměř instatní, ale já teď vypadám jak zombie...

Musel jsem sebrat všechny síly a praštit do urny ještě jednou. Pukla jak kokos. Víčko se odlomilo a já se ti, táto, ocitl tváří v .... v tvář asi ne... v něco. Nejsem si úplně jistý, co dávají navrch. Doteď jsem si myslel, že v urně je popel - spíš jako prach. Omyl. Táto můj, udělali z tebe jemný štěrk. Sypu tě na pláň a je mi zvláštně smutno. Tak tohle byl náš poslední společný výlet. Možná to vypadá jako neúcta, ale tohle bylo tvoje poslední přání.

Rád jsem ti ho splnil. Moc rád. S úctou Tvůj syn.

Autor: René Melichar | úterý 3.8.2010 9:00 | karma článku: 32.46 | přečteno: 5123x

Další články blogera

René Melichar

Není ticho jako ticho aneb máme večer...

Je 20:00. Máme večer. Dalo by se říct, že rodinnou pohodu. Naše dvaadvacetiletá dcera už hodinu a půl ve svém pokoji telefonuje snad všem svým kamarádkám a v pauzách na nádechy i svému chlapci.

7.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 364 | Diskuse

René Melichar

Není romantika jako romantika...

„Brýýý deeen!“ hlasitě zdravím na celé kolo všechny přítomné. Všech třináct postav, které okupují sterilně vybílenou místnost a kteří na první pohled přišli dávno před námi, se na nás nově příchozí škaredě podívalo. A mlčelo.

23.2.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 330 | Diskuse

René Melichar

Setmělo se aneb nejsem úplný kničema

Stal jsem se hodinovým manželem. Tahle věta jistě vyvolá v lidech, se kterými bydlím, široký úsměv na rtech i fibrilaci síní způsobenou děsivou hrůzou najednou.

8.2.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 333 | Diskuse

René Melichar

Není zpráva jako zpráva aneb jak jsem napsal ceduli

Jako autor a úspěšný obhájce své analyticko-komparativní studie o současném zpravodajství u nás, tedy své diplomové práce, si troufám říct, že o zprávách jako takových vím docela hodně.

25.1.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 273 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 348 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 291 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 511 | Diskuse
VIP
Počet článků 28 Celková karma 13.99 Průměrná čtenost 2970

Televizní kameraman, střihač, ale hlavně táta a manžel. Ošklivý plešatý pán, který doufá, že vás jeho "kydy" aspoň trochu pobaví. 

Autor 6 knih "K ČEMU ŽENY MAJÍ MUŽE" a "KDYŽ ŽENA MUŽE KÁRÁ" a "PROČ MAJÍ ŽENY VŽDYCKY PRAVDU" , "BLB NA VÝLETĚ" a "BLB NA ZAHRÁDCE" a "ZÁKONÍK MÉ ŽENY", které vznikly z mého blogu, který najdete také na

https://renemelichar.blog.sme.sk/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...